Jsem designér, který neprojektuje interiéry podle vzorců, ale podle lidí.
Studoval jsem průmyslový design, pracoval v architektonických ateliérech, navrhoval pro sériovou výrobu.
Pak jsem zjistil, že největší radost mi dělá moment, kdy klient poprvé vidí hotový kus a říká: "Přesně takhle jsem to potřeboval."
Ne "líbí se mi to". Ale "takhle jsem to potřeboval".
To je rozdíl mezi designem pro oko a designem pro život.
Nábytek není dekorace. Je to nástroj, který formuje vaše návyky, pohyb, náladu.
Proto nenavrhuju podle trendů. Navrhuju podle toho, jak se ráno vstává, jak se večer vypíná, jak funguje rodina v kuchyni.
Design, který funguje, je neviditelný. Všimnete si ho až ve chvíli, kdy vám něco usnadní.
Většina návrhů selhává, protože designér přišel s hotovým řešením. Já začínám pozorováním.
Žádné katalogové vzorky. Chodím k dodavatelům osobně. Dřevo musím vidět naživo.
Od prvního náčrtu po finální montáž. Nespoléhám na to, že "to bude nějak dobrý".
Ne když předám fakturu. Ale když vidím, že to opravdu funguje tak, jak má.
Pracuji s vybranými řemeslníky, které znám osobně. Truhlář z Vysočiny, čalouník z Brna, lakýrník, který dělá povrchy pro koncertní klavíry.
Nikoho nenahrazuji levnější alternativou. Kvalita má svou cenu a já ji platím rád.